Sprache
Persönlichkeiten aus Trutzhains Geschichte
François Mitterrand
Kriegsgefangener im Stalag IX A · später Präsident Frankreichs
Lange bevor François Mitterrand Präsident der Französischen Republik wurde, war er ein junger französischer Soldat in deutscher Kriegsgefangenschaft. Eine Station seiner Gefangenschaft war das Stalag IX A Ziegenhain – auf dem Gelände des heutigen Trutzhain.
Vom Gefangenen zum Staatspräsidenten
François Mitterrands Verbindung zu Trutzhain ist außergewöhnlich. Als er 1940 nach Deutschland kam, existierte Trutzhain noch nicht. Hier befand sich das Kriegsgefangenenlager Stalag IX A Ziegenhain.
Mehr als vier Jahrzehnte später war derselbe Mann Präsident Frankreichs. Gemeinsam mit Bundeskanzler Helmut Kohl wurde er zu einer Symbolfigur der deutsch-französischen Aussöhnung und der europäischen Einigung.
Zwischen diesen beiden Punkten liegt eine Lebensgeschichte, in der Krieg, Gefangenschaft, Flucht, Widerstand und politische Macht eng miteinander verbunden sind.
Geboren
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Kriegsgefangener
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Gefangenennummer
27716-968
Staatspräsident
1981–1995
Frankreich
Frankreich
Ein junger Mann zieht in den Krieg
François Maurice Adrien Marie Mitterrand wurde am 26. Oktober 1916 in Jarnac im Südwesten Frankreichs geboren. Er wuchs in einer katholisch geprägten Familie auf und studierte später in Paris.
Im Herbst 1938 begann sein Militärdienst. Als Frankreich und Großbritannien Deutschland nach dem Überfall auf Polen im September 1939 den Krieg erklärten, war der 22-jährige Mitterrand bereits Soldat.
Er gehörte dem 23. Kolonial-Infanterieregiment an. Nach Beginn der deutschen Offensive im Westen am 10. Mai 1940 geriet seine Einheit in die schweren Kämpfe des Frankreichfeldzuges.
Am 14. Juni 1940 wurde Mitterrand während der Kämpfe bei Verdun durch einen Granatsplitter verwundet. Er wurde in ein Lazarett gebracht und geriet dort schließlich in deutsche Gefangenschaft.
Damit begann ein Abschnitt seines Lebens, auf den er noch Jahrzehnte später immer wieder zurückkommen sollte.
Gefangener Nr. 27716-968
Wie fast zwei Millionen französische Soldaten kam auch François Mitterrand nach der Niederlage Frankreichs in deutsche Kriegsgefangenschaft.
Er erhielt die Gefangenennummer 27716-968 und wurde dem Stalag IX A Ziegenhain zugeordnet.
Das Lager war 1939 eingerichtet worden. Es entwickelte sich zum größten Kriegsgefangenenlager auf dem Gebiet des heutigen Hessen. Hier wurden Gefangene registriert, untergebracht und vielfach auf Arbeitskommandos außerhalb des eigentlichen Lagers verteilt.
Die heutige Gedenkstätte und Museum Trutzhain führt François Mitterrand ausdrücklich unter den bekannten französischen Gefangenen des Stalag IX A.
Französische Kriegsgefangene im Stalag IX A Ziegenhain.
Das Lager verändert seinen Blick auf die Gesellschaft
Die ersten Erfahrungen im Lager waren für Mitterrand erschütternd. Die Lebensbedingungen waren zunächst äußerst schlecht. Die Gefangenen mussten sich in einer Situation zurechtfinden, in der vertraute gesellschaftliche Strukturen zusammengebrochen waren.
Mitterrand beobachtete jedoch, wie unter den Männern nach und nach eine neue Ordnung entstand. Die Gefangenen organisierten sich, teilten Lebensmittel, halfen einander und entwickelten Regeln für ihr Zusammenleben.
Für den jungen Mann aus einem bürgerlich-katholischen Umfeld war besonders bemerkenswert, dass Menschen Verantwortung übernahmen, die aus ganz anderen sozialen und politischen Schichten kamen.
Eine „Gesellschaft“ entsteht hinter Stacheldraht
Im Lager erlebte Mitterrand, wie aus einer zunächst ungeordneten Gruppe von Gefangenen durch Solidarität, Regeln und gegenseitige Hilfe wieder eine Gemeinschaft entstand.
Die Kriegsgefangenschaft war damit für ihn nicht nur eine Zeit des Mangels und der Unfreiheit. Sie wurde auch zu einer politischen und gesellschaftlichen Erfahrung.
Unter den Gefangenen entstanden kulturelle und geistige Aktivitäten. Es wurde diskutiert, geschrieben und versucht, trotz der Gefangenschaft ein Stück geistiger Freiheit zu bewahren.
Die Geschichte hören
Die Geschichte François Mitterrands als Audiobeitrag auf Deutsch und Französisch.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Er will nicht Gefangener bleiben
Mitterrand akzeptierte die Gefangenschaft nicht. Sein Ziel war, Frankreich wieder zu erreichen.
Mehrfach versuchte er zu fliehen. Die Geschichte dieser Fluchtversuche gehört zu den dramatischsten Kapiteln seiner Kriegsjahre.
März 1941
Der erste VersuchGemeinsam mit einem anderen Gefangenen machte sich Mitterrand auf den Weg. 22 Tage lang bewegten sich die Männer zu Fuß durch Deutschland und versuchten, die Schweizer Grenze zu erreichen. Nur wenige Kilometer vor der Grenze wurden sie wieder gefasst.
November 1941
Der zweite VersuchSieben Monate später versuchte Mitterrand erneut zu entkommen. Er gelangte bis nach Metz, wurde jedoch wiederum festgenommen.
10.–15. Dezember 1941
Der dritte Versuch gelingtAm 10. Dezember 1941 entkam Mitterrand erneut seinen Bewachern. Dieses Mal konnte er seine Verfolger abschütteln. Am 15. Dezember erreichte er schließlich die Freiheit.
Dabei ist eine historische Unterscheidung wichtig: Mitterrand war während seiner Gefangenschaft unterschiedlichen Lagern und Arbeitskommandos zugeordnet. Deshalb darf nicht jeder seiner Fluchtversuche als unmittelbare Flucht aus dem Stalag IX A Ziegenhain bezeichnet werden.
Eine Begegnung, die er nie vergaß
Fast 46 Jahre später erinnerte François Mitterrand öffentlich an eine kleine Begebenheit aus dieser Zeit.
Am 21. Oktober 1987 war er als französischer Staatspräsident in Hannover zu Gast. Dort sprach Mitterrand über Europa, die deutsch-französische Freundschaft und seine persönliche Erfahrung mit Deutschland.
„Ich war Kriegsgefangener in Deutschland, auf diese Weise habe ich Ihr Land kennengelernt.“ François Mitterrand · Hannover · 21. Oktober 1987
Eine Erinnerung aus dem April 1941
Brot und eine Wurst
Mitterrand erzählte, wie er nach einem misslungenen Fluchtversuch erneut festgenommen worden war. Deutsche Soldaten führten ihn zurück in die Gefangenschaft.
Da trat eine ältere deutsche Frau zu der Gruppe. Sie gab dem französischen Gefangenen Brot und eine Wurst.
Mitterrand erinnerte sich noch Jahrzehnte später an diese kleine menschliche Geste mitten im Krieg.
Dass der französische Staatspräsident diese Begegnung fast ein halbes Jahrhundert später noch öffentlich erzählte, zeigt, wie tief sie sich in seine Erinnerung eingeprägt hatte.
Der Feind bekommt ein menschliches Gesicht
Mitterrand erklärte, dass er während seiner Gefangenschaft Deutschen begegnet sei, die nicht dem Feindbild entsprachen, das Krieg und Nationalismus geschaffen hatten.
Für ihn entstand daraus eine grundlegende Erkenntnis: Die jahrzehntelange Gegnerschaft zwischen Deutschen und Franzosen musste überwunden werden.
„Es musste also der Lauf der Dinge verändert werden.“
Seine persönliche Erfahrung als Kriegsgefangener verband Mitterrand unmittelbar mit der späteren deutsch-französischen Aussöhnung.
Damit erhielt seine Gefangenschaft eine Bedeutung, die weit über seine persönliche Biografie hinausging.
Zurück in Frankreich – eine schwierige politische Biografie
Nach seiner gelungenen Flucht kehrte Mitterrand nach Frankreich zurück.
Zunächst arbeitete er innerhalb von Einrichtungen des Vichy-Staates, insbesondere in der Betreuung ehemaliger Kriegsgefangener. Dieser Abschnitt seiner Biografie wurde später intensiv diskutiert.
Gleichzeitig engagierte sich Mitterrand zunehmend in Netzwerken ehemaliger Kriegsgefangener, die sich dem Widerstand gegen die Besatzungsmacht anschlossen.
1943 ging er endgültig in den Untergrund. Unter dem Decknamen „Morland“ arbeitete er in der Résistance.
Eine außergewöhnliche politische Karriere
Nach dem Krieg begann François Mitterrands jahrzehntelanger Aufstieg in der französischen Politik.
Er gehörte der französischen Nationalversammlung an, übernahm verschiedene Ministerämter und entwickelte sich zu einer der führenden Persönlichkeiten der französischen Linken.
Am 10. Mai 1981 wurde François Mitterrand zum Präsidenten der Französischen Republik gewählt. 1988 folgte seine Wiederwahl.
Insgesamt stand er vierzehn Jahre lang an der Spitze Frankreichs. Aus dem französischen Soldaten mit der Gefangenennummer 27716-968 war einer der bedeutendsten Staatsmänner Europas geworden.
◎
François Mitterrand und Helmut Kohl
Verdun 1984 oder ein anderes Motiv der deutsch-französischen Aussöhnung
Bildplatzhalter: François Mitterrand und Bundeskanzler Helmut Kohl als Symbol der deutsch-französischen Aussöhnung.
Verdun – aus Feinden werden Freunde
Am 22. September 1984 trafen François Mitterrand und Bundeskanzler Helmut Kohl in Verdun zusammen.
Der Ort war mit der Erinnerung an einen der blutigsten Schauplätze des Ersten Weltkrieges verbunden – und für Mitterrand auch persönlich von Bedeutung: In der Region war er 1940 als französischer Soldat verwundet worden.
Während der Gedenkfeier standen der französische Präsident und der deutsche Bundeskanzler nebeneinander und reichten sich die Hände.
Das Bild ging um die Welt und wurde zu einem der bekanntesten Symbole der deutsch-französischen Aussöhnung.
Vom Krieg zu einem gemeinsamen Europa
Für Mitterrand war die deutsch-französische Zusammenarbeit nicht nur eine Frage guter Nachbarschaft.
Frankreich und Deutschland sollten nach seiner Überzeugung gemeinsam eine tragende Rolle beim Aufbau Europas übernehmen.
Gerade seine Generation wusste aus eigener Erfahrung, wohin Nationalismus, gegenseitige Feindbilder und die dauernde Konfrontation der europäischen Staaten führen konnten.
Mitterrand arbeitete deshalb eng mit Helmut Kohl zusammen. Trotz unterschiedlicher Interessen teilten beide die Überzeugung, dass Deutschland und Frankreich die europäische Einigung gemeinsam vorantreiben mussten.
Warum François Mitterrand zur Geschichte Trutzhains gehört
François Mitterrand war niemals Einwohner Trutzhains. Als er hier Kriegsgefangener war, existierte die Gemeinde Trutzhain noch nicht.
Und doch gehört seine Geschichte zu diesem Ort.
Das Stalag IX A Ziegenhain war eine Station seines Lebens. Auf dem Gelände dieses Kriegsgefangenenlagers entstand nach 1945 Schritt für Schritt der heutige Ort Trutzhain.
Kaum eine Biografie macht den historischen Wandel des 20. Jahrhunderts so sichtbar:
Ein junger französischer Soldat kommt als Gefangener nach Deutschland. Jahrzehnte später steht er als Präsident Frankreichs neben einem deutschen Bundeskanzler und arbeitet daran, aus ehemaligen Kriegsgegnern Partner und Freunde zu machen.
Seine Rede von Hannover zeigt: Die Erinnerungen an seine Gefangenschaft in Deutschland hatte François Mitterrand nicht vergessen.
Quellen und weiterführende Informationen
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Portrait François Mitterrand, 1983 · Quelle: Wikipedia
People from Trutzhain’s history
François Mitterrand
Prisoner of war at Stalag IX A · later President of France
Long before François Mitterrand became President of the French Republic, he was a young French soldier held as a prisoner of war in Germany. One station of his captivity was Stalag IX A Ziegenhain, on the site of present-day Trutzhain.
From prisoner of war to President
François Mitterrand’s connection with Trutzhain is extraordinary. When he came to Germany in 1940, Trutzhain did not yet exist. The Stalag IX A Ziegenhain prisoner-of-war camp stood here.
More than four decades later, the same man was President of France. Together with Chancellor Helmut Kohl, he became a symbol of Franco-German reconciliation and European integration.
Between these two points lies a life shaped by war, captivity, escape, resistance and political power.
Born
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Prisoner of war
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Prisoner number
27716-968
President
1981–1995
France
France
A young man goes to war
François Maurice Adrien Marie Mitterrand was born on 26 October 1916 in Jarnac in south-western France. He grew up in a Catholic family and later studied in Paris.
He began military service in autumn 1938. When France and Great Britain declared war on Germany following the invasion of Poland in September 1939, the 22-year-old Mitterrand was already a soldier.
He served in the 23rd Colonial Infantry Regiment. After the German offensive in the West began on 10 May 1940, his unit became involved in the heavy fighting of the campaign in France.
On 14 June 1940, Mitterrand was wounded by shell fragments near Verdun. He was taken to a military hospital and subsequently became a German prisoner of war.
This began a period of his life to which he would return repeatedly decades later.
Prisoner No. 27716-968
Like almost two million French soldiers, François Mitterrand became a German prisoner of war after France’s defeat.
He received prisoner number 27716-968 and was assigned to Stalag IX A Ziegenhain.
The camp had been established in 1939 and developed into the largest prisoner-of-war camp in the area of present-day Hesse. Prisoners were registered and housed here and were frequently assigned to labour detachments outside the main camp.
Today the Trutzhain Memorial and Museum explicitly lists François Mitterrand among the known French prisoners of Stalag IX A.
French prisoners of war at Stalag IX A Ziegenhain.
The camp changes his view of society
Mitterrand’s first experiences in the camp were deeply disturbing. Conditions were initially extremely poor. The prisoners had to find their way in a situation in which familiar social structures had collapsed.
Mitterrand observed, however, how a new order gradually emerged among the men. The prisoners organised themselves, shared food, helped one another and developed rules for living together.
For the young man from a Catholic middle-class background, it was particularly striking that people from entirely different social and political groups assumed responsibility.
A ’society‘ emerges behind barbed wire
In the camp Mitterrand experienced how solidarity, rules and mutual assistance could turn an initially disordered group of prisoners into a community.
Captivity was therefore not only a period of deprivation and loss of freedom. It also became a political and social experience for him.
Cultural and intellectual activities developed among the prisoners. They discussed, wrote and tried to preserve a measure of intellectual freedom despite captivity.
Listen to the story
François Mitterrand’s story is available here as an audio contribution in German and French.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
He refuses to remain a prisoner
Mitterrand did not accept captivity. His aim was to reach France again.
He attempted to escape several times. The story of these attempts is among the most dramatic chapters of his wartime years.
March 1941
The first attemptTogether with another prisoner, Mitterrand set out on foot. For 22 days the men travelled through Germany and tried to reach the Swiss border. They were recaptured only a few kilometres from it.
November 1941
The second attemptSeven months later Mitterrand tried again. He reached Metz but was arrested once more.
10–15 December 1941
The third attempt succeedsOn 10 December 1941 Mitterrand escaped again. This time he managed to evade his pursuers. By 15 December he had finally reached freedom.
An important historical distinction is necessary: during his captivity Mitterrand was assigned to different camps and labour detachments. Not every escape attempt should therefore be described as a direct escape from Stalag IX A Ziegenhain.
An encounter he never forgot
Almost 46 years later François Mitterrand publicly recalled a small incident from this period.
On 21 October 1987, as President of France, he was visiting Hanover. There he spoke about Europe, Franco-German friendship and his personal experience of Germany.
“I was a prisoner of war in Germany; that is how I came to know your country.” François Mitterrand · Hanover · 21 October 1987
A memory from April 1941
Bread and a sausage
Mitterrand recalled how he had been arrested again after a failed escape attempt. German soldiers were taking him back into captivity.
An elderly German woman approached the group and gave the French prisoner bread and a sausage.
Decades later Mitterrand still remembered this small gesture of humanity in the midst of war.
The fact that the French President still recounted this encounter publicly almost half a century later shows how deeply it had remained in his memory.
The enemy acquires a human face
Mitterrand explained that during his captivity he had met Germans who did not fit the image of the enemy created by war and nationalism.
For him this led to a fundamental conclusion: the long-standing antagonism between Germans and French had to be overcome.
“The course of events therefore had to be changed.”
Mitterrand directly linked his personal experience as a prisoner of war with the later Franco-German reconciliation.
His captivity thus acquired a significance extending far beyond his personal biography.
Back in France – a complex political biography
After his successful escape Mitterrand returned to France.
At first he worked within institutions of the Vichy state, particularly in organisations concerned with former prisoners of war. This period of his biography later became the subject of intensive debate.
At the same time Mitterrand became increasingly involved in networks of former prisoners who joined the resistance against the occupying power.
In 1943 he finally went underground. Under the code name “Morland” he worked in the Résistance.
An extraordinary political career
After the war François Mitterrand began a political rise that lasted for decades.
He served in the French National Assembly, held various ministerial offices and became one of the leading figures of the French left.
On 10 May 1981 François Mitterrand was elected President of the French Republic. He was re-elected in 1988.
He led France for a total of fourteen years. The French soldier who had once carried prisoner number 27716-968 had become one of Europe’s most important statesmen.
◎
François Mitterrand and Helmut Kohl
Verdun 1984 or another image of Franco-German reconciliation
Image placeholder: François Mitterrand and Chancellor Helmut Kohl as a symbol of Franco-German reconciliation.
Verdun – former enemies become friends
On 22 September 1984, François Mitterrand and Chancellor Helmut Kohl met at Verdun.
The place was associated with one of the bloodiest battlefields of the First World War and also had personal meaning for Mitterrand: he had been wounded as a French soldier in the region in 1940.
During the commemoration, the French President and the German Chancellor stood beside one another and took each other’s hands.
The image went around the world and became one of the most famous symbols of Franco-German reconciliation.
From war to a common Europe
For Mitterrand, Franco-German cooperation was not merely a matter of good neighbourly relations.
He believed France and Germany should jointly play a central role in building Europe.
His generation knew from personal experience where nationalism, mutual enemy images and permanent confrontation between European states could lead.
Mitterrand therefore worked closely with Helmut Kohl. Despite differing interests, both shared the conviction that Germany and France had to advance European integration together.
Why François Mitterrand belongs to Trutzhain’s history
François Mitterrand was never a resident of Trutzhain. When he was a prisoner here, the municipality of Trutzhain did not yet exist.
And yet his story belongs to this place.
Stalag IX A Ziegenhain was one station in his life. After 1945, present-day Trutzhain gradually emerged on the site of this prisoner-of-war camp.
Few biographies illustrate the historical transformation of the twentieth century so vividly.
A young French soldier comes to Germany as a prisoner. Decades later, as President of France, he stands beside a German Chancellor and works to turn former wartime enemies into partners and friends.
His Hanover speech shows that François Mitterrand had not forgotten his memories of captivity in Germany.
Sources and further information
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Portrait of François Mitterrand, 1983 · Source: Wikipedia
Personnalités de l’histoire de Trutzhain
François Mitterrand
Prisonnier de guerre au Stalag IX A · futur président de la République française
Bien avant de devenir président de la République française, François Mitterrand fut un jeune soldat français prisonnier de guerre en Allemagne. L’une des étapes de sa captivité fut le Stalag IX A de Ziegenhain, sur le site de l’actuel Trutzhain.
Du prisonnier de guerre au président de la République
Le lien entre François Mitterrand et Trutzhain est exceptionnel. Lorsqu’il arriva en Allemagne en 1940, Trutzhain n’existait pas encore. Le site était occupé par le camp de prisonniers Stalag IX A Ziegenhain.
Plus de quatre décennies plus tard, le même homme était président de la République française. Avec le chancelier Helmut Kohl, il devint une figure symbolique de la réconciliation franco-allemande et de la construction européenne.
Entre ces deux moments s’étend une vie marquée par la guerre, la captivité, l’évasion, la Résistance et le pouvoir politique.
Né
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Prisonnier de guerre
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Numéro de prisonnier
27716-968
Président
1981–1995
France
France
Un jeune homme part à la guerre
François Maurice Adrien Marie Mitterrand est né le 26 octobre 1916 à Jarnac, dans le sud-ouest de la France. Il grandit dans une famille catholique et étudia ensuite à Paris.
Il commença son service militaire à l’automne 1938. Lorsque la France et la Grande-Bretagne déclarèrent la guerre à l’Allemagne après l’invasion de la Pologne en septembre 1939, Mitterrand, âgé de 22 ans, était déjà soldat.
Il appartenait au 23e régiment d’infanterie coloniale. Après le début de l’offensive allemande à l’Ouest le 10 mai 1940, son unité fut engagée dans les violents combats de la campagne de France.
Le 14 juin 1940, Mitterrand fut blessé par un éclat d’obus près de Verdun. Transporté dans un hôpital militaire, il tomba ensuite en captivité allemande.
Commença alors une période de sa vie qu’il évoquerait encore plusieurs décennies plus tard.
Prisonnier n° 27716-968
Comme près de deux millions de soldats français, François Mitterrand fut fait prisonnier par les Allemands après la défaite française.
Il reçut le numéro de prisonnier 27716-968 et fut rattaché au Stalag IX A Ziegenhain.
Le camp avait été créé en 1939. Il devint le plus grand camp de prisonniers de guerre sur le territoire de l’actuelle Hesse. Les prisonniers y étaient enregistrés et hébergés avant d’être souvent envoyés dans des commandos de travail à l’extérieur du camp principal.
Aujourd’hui, le Mémorial et musée de Trutzhain cite expressément François Mitterrand parmi les prisonniers français connus du Stalag IX A.
Prisonniers de guerre français au Stalag IX A Ziegenhain.
Le camp transforme son regard sur la société
Les premières expériences de Mitterrand dans le camp furent éprouvantes. Les conditions de vie étaient d’abord extrêmement mauvaises. Les prisonniers durent trouver leurs repères dans une situation où les structures sociales habituelles s’étaient effondrées.
Mitterrand observa cependant qu’un nouvel ordre se mettait progressivement en place parmi les hommes. Les prisonniers s’organisaient, partageaient la nourriture, s’entraidaient et établissaient des règles de vie commune.
Pour ce jeune homme issu d’un milieu bourgeois et catholique, il était particulièrement frappant de voir des hommes appartenant à des milieux sociaux et politiques très différents assumer des responsabilités.
Une « société » naît derrière les barbelés
Dans le camp, Mitterrand vit comment la solidarité, les règles et l’entraide pouvaient transformer un groupe de prisonniers en une communauté.
La captivité ne fut donc pas seulement pour lui une période de privations et de perte de liberté. Elle devint aussi une expérience politique et sociale.
Des activités culturelles et intellectuelles se développèrent parmi les prisonniers. On discutait, on écrivait et l’on tentait de préserver une part de liberté de l’esprit malgré la captivité.
Écouter l’histoire
L’histoire de François Mitterrand est disponible ici en version audio allemande et française.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Il ne veut pas rester prisonnier
Mitterrand n’accepta pas la captivité. Son objectif était de rejoindre la France.
Il tenta plusieurs fois de s’évader. L’histoire de ces tentatives compte parmi les épisodes les plus dramatiques de ses années de guerre.
Mars 1941
La première tentativeAvec un autre prisonnier, Mitterrand prit la route. Pendant vingt-deux jours, les deux hommes marchèrent à travers l’Allemagne en direction de la frontière suisse. Ils furent repris à quelques kilomètres seulement de celle-ci.
Novembre 1941
La deuxième tentativeSept mois plus tard, Mitterrand tenta à nouveau de s’évader. Il parvint jusqu’à Metz mais fut de nouveau arrêté.
10–15 décembre 1941
La troisième tentative réussitLe 10 décembre 1941, Mitterrand échappa une nouvelle fois à ses gardiens. Cette fois, il réussit à semer ses poursuivants. Le 15 décembre, il retrouva finalement la liberté.
Une distinction historique est toutefois importante : durant sa captivité, Mitterrand fut affecté à différents camps et commandos de travail. Toutes ses tentatives d’évasion ne peuvent donc pas être décrites comme des évasions directes du Stalag IX A Ziegenhain.
Une rencontre qu’il n’oublia jamais
Près de quarante-six ans plus tard, François Mitterrand évoqua publiquement une petite rencontre datant de cette période.
Le 21 octobre 1987, alors président de la République, il était en visite à Hanovre. Il y parla de l’Europe, de l’amitié franco-allemande et de sa propre expérience de l’Allemagne.
« J’ai été prisonnier de guerre en Allemagne, c’est comme cela que j’ai connu votre pays. » François Mitterrand · Hanovre · 21 octobre 1987
Un souvenir d’avril 1941
Du pain et une saucisse
Mitterrand raconta qu’après une tentative d’évasion manquée, il avait de nouveau été arrêté. Des soldats allemands le reconduisaient en captivité.
Une vieille dame allemande s’approcha alors du groupe. Elle donna au prisonnier français du pain et une saucisse.
Des décennies plus tard, Mitterrand se souvenait encore de ce petit geste d’humanité au milieu de la guerre.
Le fait que le président français racontât encore publiquement cette rencontre près d’un demi-siècle plus tard montre combien elle était restée profondément gravée dans sa mémoire.
L’ennemi prend un visage humain
Mitterrand expliqua qu’au cours de sa captivité, il avait rencontré des Allemands qui ne correspondaient pas à l’image de l’ennemi créée par la guerre et le nationalisme.
Il en tira une conviction fondamentale : l’antagonisme ancien entre Français et Allemands devait être dépassé.
« Il fallait donc changer le cours des choses. »
Mitterrand relia directement son expérience personnelle de prisonnier de guerre à la réconciliation franco-allemande qui suivit.
Sa captivité prit ainsi une signification qui dépassait largement sa seule biographie personnelle.
Retour en France – une biographie politique complexe
Après son évasion réussie, Mitterrand retourna en France.
Il travailla d’abord dans des organismes de l’État de Vichy, notamment dans le domaine des anciens prisonniers de guerre. Cette période de sa biographie fut par la suite longuement débattue.
Parallèlement, Mitterrand s’engagea de plus en plus dans des réseaux d’anciens prisonniers qui rejoignirent la résistance à l’occupation.
En 1943, il entra définitivement dans la clandestinité. Sous le nom de code « Morland », il travailla dans la Résistance.
Une carrière politique exceptionnelle
Après la guerre commença la longue ascension politique de François Mitterrand.
Il siégea à l’Assemblée nationale, occupa plusieurs fonctions ministérielles et devint l’une des principales figures de la gauche française.
Le 10 mai 1981, François Mitterrand fut élu président de la République française. Il fut réélu en 1988.
Il dirigea la France pendant quatorze années. Le soldat français qui avait porté le numéro de prisonnier 27716-968 était devenu l’un des hommes d’État majeurs de l’Europe.
◎
François Mitterrand et Helmut Kohl
Verdun 1984 ou autre motif de la réconciliation franco-allemande
Emplacement d’image : François Mitterrand et Helmut Kohl, symbole de la réconciliation franco-allemande.
Verdun – d’anciens ennemis deviennent amis
Le 22 septembre 1984, François Mitterrand et le chancelier Helmut Kohl se retrouvèrent à Verdun.
Le lieu était associé à l’un des champs de bataille les plus meurtriers de la Première Guerre mondiale et avait également une signification personnelle pour Mitterrand : c’est dans cette région qu’il avait été blessé comme soldat français en 1940.
Au cours de la cérémonie commémorative, le président français et le chancelier allemand se tinrent côte à côte et se prirent la main.
L’image fit le tour du monde et devint l’un des symboles les plus célèbres de la réconciliation franco-allemande.
De la guerre à une Europe commune
Pour Mitterrand, la coopération franco-allemande n’était pas seulement une question de bon voisinage.
Selon lui, la France et l’Allemagne devaient jouer ensemble un rôle moteur dans la construction européenne.
Sa génération savait par expérience personnelle jusqu’où pouvaient conduire le nationalisme, les images réciproques de l’ennemi et la confrontation permanente entre les États européens.
Mitterrand travailla donc étroitement avec Helmut Kohl. Malgré leurs divergences d’intérêts, les deux hommes partageaient la conviction que la France et l’Allemagne devaient faire avancer ensemble l’unification européenne.
Pourquoi François Mitterrand appartient à l’histoire de Trutzhain
François Mitterrand ne fut jamais habitant de Trutzhain. Lorsqu’il y fut prisonnier, la commune de Trutzhain n’existait pas encore.
Et pourtant son histoire appartient à ce lieu.
Le Stalag IX A Ziegenhain fut une étape de sa vie. Après 1945, l’actuel Trutzhain naquit progressivement sur le site de cet ancien camp de prisonniers.
Peu de biographies rendent aussi clairement visible la transformation historique du XXe siècle.
Un jeune soldat français arrive en Allemagne comme prisonnier. Des décennies plus tard, devenu président de la République, il se tient aux côtés d’un chancelier allemand et travaille à transformer d’anciens ennemis de guerre en partenaires et en amis.
Son discours de Hanovre montre que François Mitterrand n’avait pas oublié les souvenirs de sa captivité en Allemagne.
Sources et informations complémentaires
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Portrait de François Mitterrand, 1983 · Source : Wikipédia
Postacie z historii Trutzhain
François Mitterrand
Jeniec wojenny w Stalagu IX A · późniejszy prezydent Francji
Na długo przed tym, zanim François Mitterrand został prezydentem Francji, był młodym francuskim żołnierzem w niemieckiej niewoli. Jednym z miejsc jego pobytu był Stalag IX A Ziegenhain na terenie dzisiejszego Trutzhain.
Od jeńca wojennego do prezydenta
Związek François Mitterranda z Trutzhain jest wyjątkowy. Kiedy trafił do Niemiec w 1940 roku, Trutzhain jeszcze nie istniało. Znajdował się tu obóz jeniecki Stalag IX A Ziegenhain.
Ponad cztery dekady później ten sam człowiek był prezydentem Francji. Wspólnie z kanclerzem Helmutem Kohlem stał się symbolem pojednania francusko-niemieckiego i integracji europejskiej.
Między tymi dwoma momentami rozciąga się historia życia związana z wojną, niewolą, ucieczką, ruchem oporu i polityką.
Urodzony
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Jeniec wojenny
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Numer jeńca
27716-968
Prezydent
1981–1995
Francja
Francja
Młody człowiek idzie na wojnę
François Maurice Adrien Marie Mitterrand urodził się 26 października 1916 roku w Jarnac w południowo-zachodniej Francji. Dorastał w katolickiej rodzinie, a później studiował w Paryżu.
Jesienią 1938 roku rozpoczął służbę wojskową. Kiedy we wrześniu 1939 roku Francja i Wielka Brytania wypowiedziały Niemcom wojnę, 22-letni Mitterrand był już żołnierzem.
Służył w 23. pułku piechoty kolonialnej. Po rozpoczęciu niemieckiej ofensywy na Zachodzie 10 maja 1940 roku jego jednostka uczestniczyła w ciężkich walkach kampanii francuskiej.
14 czerwca 1940 roku Mitterrand został ranny odłamkiem pocisku w pobliżu Verdun. Trafił do szpitala, a następnie do niemieckiej niewoli.
Rozpoczął się okres jego życia, do którego wracał wspomnieniami jeszcze wiele dziesięcioleci później.
Jeniec nr 27716-968
Podobnie jak niemal dwa miliony francuskich żołnierzy, François Mitterrand trafił po klęsce Francji do niemieckiej niewoli.
Otrzymał numer jeniecki 27716-968 i został przypisany do Stalagu IX A Ziegenhain.
Obóz utworzono w 1939 roku. Stał się największym obozem jenieckim na terenie dzisiejszej Hesji. Jeńców rejestrowano i zakwaterowywano tutaj, a następnie często kierowano do komand pracy poza obozem.
Dzisiejsze Miejsce Pamięci i Muzeum Trutzhain wymienia François Mitterranda wśród znanych francuskich jeńców Stalagu IX A.
Francuscy jeńcy wojenni w Stalagu IX A Ziegenhain.
Obóz zmienia jego spojrzenie na społeczeństwo
Pierwsze doświadczenia Mitterranda w obozie były wstrząsające. Warunki życia były początkowo bardzo złe, a więźniowie musieli odnaleźć się w sytuacji, w której dotychczasowe struktury społeczne przestały funkcjonować.
Mitterrand obserwował jednak, jak stopniowo powstawał nowy porządek. Jeńcy organizowali się, dzielili żywnością, pomagali sobie i tworzyli zasady wspólnego życia.
Dla młodego człowieka z mieszczańskiego, katolickiego środowiska szczególnie ważne było to, że odpowiedzialność przejmowali ludzie pochodzący z bardzo różnych warstw społecznych i środowisk politycznych.
„Społeczeństwo” za drutem kolczastym
W obozie Mitterrand zobaczył, jak solidarność, zasady i wzajemna pomoc mogą stworzyć wspólnotę z grupy więźniów.
Niewola nie była więc dla niego jedynie czasem niedostatku i braku wolności. Stała się również doświadczeniem społecznym i politycznym.
Wśród jeńców rozwijały się działania kulturalne i intelektualne. Dyskutowano, pisano i próbowano zachować choć część wolności ducha.
Posłuchaj historii
Historia François Mitterranda jest dostępna jako nagranie w języku niemieckim i francuskim.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Nie chce pozostać jeńcem
Mitterrand nie pogodził się z niewolą. Chciał ponownie dotrzeć do Francji.
Kilkakrotnie podejmował próby ucieczki. Należą one do najbardziej dramatycznych epizodów jego wojennych lat.
Marzec 1941
Pierwsza próbaPrzez 22 dni Mitterrand szedł w kierunku granicy szwajcarskiej. Został ponownie schwytany zaledwie kilka kilometrów przed granicą.
Listopad 1941
Druga próbaSiedem miesięcy później ponownie próbował uciec. Dotarł do Metzu, lecz znów został zatrzymany.
10–15 grudnia 1941
Trzecia próba zakończona sukcesem10 grudnia Mitterrand ponownie uciekł swoim strażnikom. Tym razem zdołał uniknąć pościgu i 15 grudnia odzyskał wolność.
Ważne jest przy tym rozróżnienie historyczne: w czasie niewoli Mitterrand przebywał w różnych obozach i komandach pracy. Dlatego nie każdą próbę ucieczki można określać jako bezpośrednią ucieczkę ze Stalagu IX A Ziegenhain.
Spotkanie, którego nigdy nie zapomniał
Prawie 46 lat później François Mitterrand publicznie wspominał małe wydarzenie z tego okresu.
21 października 1987 roku, już jako prezydent Francji, przemawiał w Hanowerze o Europie, przyjaźni francusko-niemieckiej i własnych doświadczeniach z Niemiec.
„Byłem jeńcem wojennym w Niemczech. W ten sposób poznałem wasz kraj.” François Mitterrand · Hanower · 21 października 1987
Wspomnienie z kwietnia 1941
Chleb i kiełbasa
Po nieudanej próbie ucieczki Mitterrand został ponownie zatrzymany i odprowadzany przez niemieckich żołnierzy do niewoli.
Do grupy podeszła starsza Niemka i podała francuskiemu jeńcowi chleb i kiełbasę.
Jeszcze wiele dziesięcioleci później Mitterrand pamiętał ten mały gest człowieczeństwa w samym środku wojny.
To, że francuski prezydent niemal pół wieku później nadal publicznie opowiadał o tym spotkaniu, pokazuje, jak głęboko zapisało się ono w jego pamięci.
Wróg otrzymuje ludzką twarz
Mitterrand mówił, że w niewoli spotkał Niemców, którzy nie odpowiadali obrazowi wroga stworzonemu przez wojnę i nacjonalizm.
Z tego doświadczenia wyniósł zasadniczy wniosek: wieloletnia wrogość Francuzów i Niemców musiała zostać przezwyciężona.
„Trzeba było zmienić bieg wydarzeń.”
Mitterrand bezpośrednio łączył własne doświadczenie jeńca wojennego z późniejszym pojednaniem francusko-niemieckim.
Jego niewola zyskała tym samym znaczenie wykraczające daleko poza osobistą biografię.
Powrót do Francji – złożona biografia polityczna
Po udanej ucieczce Mitterrand wrócił do Francji.
Początkowo pracował w instytucjach państwa Vichy, przede wszystkim zajmujących się byłymi jeńcami wojennymi. Ten okres jego biografii był później przedmiotem intensywnych dyskusji.
Jednocześnie coraz bardziej angażował się w sieci byłych jeńców związane z ruchem oporu.
W 1943 roku przeszedł do podziemia. Pod pseudonimem „Morland” działał w Résistance.
Niezwykła kariera polityczna
Po wojnie rozpoczęła się trwająca dziesięciolecia kariera polityczna François Mitterranda.
Był członkiem Zgromadzenia Narodowego, piastował różne stanowiska ministerialne i stał się jedną z najważniejszych postaci francuskiej lewicy.
10 maja 1981 roku został wybrany prezydentem Republiki Francuskiej. W 1988 roku uzyskał reelekcję.
Przez czternaście lat stał na czele Francji. Francuski żołnierz o numerze jenieckim 27716-968 stał się jednym z najważniejszych europejskich mężów stanu.
◎
François Mitterrand i Helmut Kohl
Verdun 1984 lub inne zdjęcie pojednania francusko-niemieckiego
Miejsce na zdjęcie: François Mitterrand i kanclerz Helmut Kohl jako symbol pojednania francusko-niemieckiego.
Verdun – dawni wrogowie stają się przyjaciółmi
22 września 1984 roku François Mitterrand i kanclerz Helmut Kohl spotkali się w Verdun.
Miejsce to przypominało jeden z najkrwawszych frontów I wojny światowej, ale miało również osobiste znaczenie dla Mitterranda: w tej okolicy został ranny jako francuski żołnierz w 1940 roku.
Podczas uroczystości prezydent Francji i kanclerz Niemiec stanęli obok siebie i podali sobie dłonie.
Zdjęcie obiegło świat i stało się jednym z najbardziej znanych symboli pojednania francusko-niemieckiego.
Od wojny do wspólnej Europy
Dla Mitterranda współpraca francusko-niemiecka była czymś więcej niż dobrym sąsiedztwem.
Uważał, że Francja i Niemcy powinny wspólnie odgrywać kluczową rolę w budowie Europy.
Jego pokolenie z własnego doświadczenia wiedziało, do czego mogą prowadzić nacjonalizm, wzajemne obrazy wroga i ciągła konfrontacja europejskich państw.
Dlatego Mitterrand blisko współpracował z Helmutem Kohlem. Pomimo różnych interesów obaj byli przekonani, że Francja i Niemcy powinny wspólnie rozwijać integrację europejską.
Dlaczego François Mitterrand należy do historii Trutzhain
François Mitterrand nigdy nie był mieszkańcem Trutzhain. Kiedy był tutaj jeńcem, miejscowość jeszcze nie istniała.
A jednak jego historia należy do tego miejsca.
Stalag IX A Ziegenhain był jednym z etapów jego życia. Po 1945 roku na terenie dawnego obozu stopniowo powstało dzisiejsze Trutzhain.
Niewiele biografii tak wyraźnie pokazuje przemiany XX wieku.
Młody francuski żołnierz przybywa do Niemiec jako jeniec. Kilkadziesiąt lat później, jako prezydent Francji, stoi obok niemieckiego kanclerza i pracuje nad tym, by dawnych wojennych przeciwników uczynić partnerami i przyjaciółmi.
Źródła i dalsze informacje
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Portret François Mitterranda, 1983 · Źródło: Wikipedia
Личности в истории Трутцхайна
François Mitterrand
Военнопленный Stalag IX A · позднее президент Франции
Задолго до того, как Франсуа Миттеран стал президентом Франции, он был молодым французским солдатом в немецком плену. Одним из мест его заключения был Stalag IX A Ziegenhain на территории современного Трутцхайна.
От военнопленного до президента
Связь Франсуа Миттерана с Трутцхайном необычна. Когда он оказался в Германии в 1940 году, Трутцхайн ещё не существовал. Здесь находился лагерь военнопленных Stalag IX A Ziegenhain.
Более сорока лет спустя тот же человек стал президентом Франции. Вместе с канцлером Гельмутом Колем он превратился в символ франко-германского примирения и европейской интеграции.
Между этими двумя моментами лежит жизнь, в которой тесно переплелись война, плен, побег, Сопротивление и политика.
Родился
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Военнопленный
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Номер пленного
27716-968
Президент
1981–1995
Франция
Франция
Молодой человек идёт на войну
Франсуа Морис Адриен Мари Миттеран родился 26 октября 1916 года в Жарнаке на юго-западе Франции. Он вырос в католической семье и позже учился в Париже.
Осенью 1938 года он начал военную службу. Когда после нападения Германии на Польшу Франция и Великобритания объявили Германии войну, 22-летний Миттеран уже был солдатом.
Он служил в 23-м колониальном пехотном полку. После начала немецкого наступления на Западе 10 мая 1940 года его подразделение оказалось вовлечено в тяжёлые бои.
14 июня 1940 года Миттеран был ранен осколком снаряда в районе Вердена. После этого он попал в немецкий плен.
Военнопленный № 27716-968
Как и почти два миллиона французских солдат, Франсуа Миттеран после поражения Франции оказался в немецком плену.
Ему присвоили номер 27716-968, и он был направлен в Stalag IX A Ziegenhain.
Лагерь был создан в 1939 году и стал крупнейшим лагерем военнопленных на территории современной земли Гессен. Здесь пленных регистрировали и размещали, а затем часто направляли в рабочие команды за пределами лагеря.
Сегодня Мемориал и музей Трутцхайна называет Франсуа Миттерана среди известных французских военнопленных Stalag IX A.
Французские военнопленные в Stalag IX A Ziegenhain.
Лагерь меняет его взгляд на общество
Первые впечатления Миттерана от лагеря были тяжёлыми. Условия жизни сначала были крайне плохими. Пленные должны были приспосабливаться к ситуации, в которой привычные общественные структуры перестали существовать.
Однако Миттеран наблюдал, как среди пленных постепенно возникал новый порядок. Они организовывались, делились продуктами, помогали друг другу и создавали правила совместной жизни.
«Общество» за колючей проволокой
Миттеран увидел, как солидарность, правила и взаимная помощь способны превратить группу пленных в настоящее сообщество.
Таким образом, плен стал для него не только временем лишений и несвободы, но и важным политическим и общественным опытом.
Среди пленных развивалась культурная и интеллектуальная жизнь: они обсуждали, писали и пытались сохранить внутреннюю свободу.
Прослушать историю
История Франсуа Миттерана представлена в немецкой и французской аудиоверсии.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Он не хочет оставаться пленным
Миттеран не смирился с пленом. Он стремился вернуться во Францию.
Он неоднократно пытался бежать. Эти попытки относятся к самым драматичным эпизодам его военных лет.
Март 1941
Первая попытка22 дня Миттеран шёл в направлении швейцарской границы. Его вновь задержали всего в нескольких километрах от неё.
Ноябрь 1941
Вторая попыткаСемь месяцев спустя он снова попытался бежать. Он добрался до Меца, но был вновь арестован.
10–15 декабря 1941
Третья попытка удаётся10 декабря Миттеран вновь бежал. На этот раз он сумел уйти от преследования и 15 декабря оказался на свободе.
При этом важно историческое уточнение: во время плена Миттеран находился в разных лагерях и рабочих командах. Поэтому не каждую его попытку побега следует называть непосредственным побегом из Stalag IX A Ziegenhain.
Встреча, которую он никогда не забывал
Почти 46 лет спустя Франсуа Миттеран публично вспомнил один небольшой эпизод из этого времени.
21 октября 1987 года, уже будучи президентом Франции, он выступил в Ганновере и говорил о Европе, франко-германской дружбе и собственном опыте знакомства с Германией.
«Я был военнопленным в Германии. Именно так я познакомился с вашей страной.» Франсуа Миттеран · Ганновер · 21 октября 1987
Воспоминание апреля 1941 года
Хлеб и колбаса
После неудачной попытки побега Миттеран был вновь задержан, и немецкие солдаты вели его обратно в плен.
К группе подошла пожилая немка и дала французскому пленному хлеб и колбасу.
Даже спустя десятилетия Миттеран помнил этот небольшой человеческий жест посреди войны.
То, что спустя почти полвека президент Франции всё ещё рассказывал об этом эпизоде публично, показывает, насколько глубоко он сохранился в его памяти.
Враг приобретает человеческое лицо
Миттеран рассказывал, что в плену встречал немцев, которые не соответствовали образу врага, созданному войной и национализмом.
Для него из этого следовал важный вывод: многолетнее противостояние французов и немцев должно быть преодолено.
«Ход вещей необходимо было изменить.»
Свой личный опыт военнопленного Миттеран напрямую связывал с последующим франко-германским примирением.
Таким образом, опыт плена получил значение, выходившее далеко за пределы его личной биографии.
Возвращение во Францию – сложная политическая биография
После успешного побега Миттеран вернулся во Францию.
Сначала он работал в учреждениях режима Виши, прежде всего в структурах, занимавшихся бывшими военнопленными. Позднее этот период его биографии стал предметом серьёзных дискуссий.
Одновременно он всё активнее включался в сети бывших военнопленных, связанных с движением Сопротивления.
В 1943 году он окончательно перешёл на нелегальное положение. Под псевдонимом «Morland» он работал в Résistance.
Необыкновенная политическая карьера
После войны началась многолетняя политическая карьера Франсуа Миттерана.
Он был депутатом Национального собрания, занимал несколько министерских постов и стал одной из ведущих фигур французских левых.
10 мая 1981 года Франсуа Миттеран был избран президентом Французской Республики. В 1988 году он был переизбран.
Всего он возглавлял Францию четырнадцать лет. Французский солдат с номером военнопленного 27716-968 стал одним из наиболее значительных европейских государственных деятелей.
◎
Франсуа Миттеран и Гельмут Коль
Верден 1984 или другой сюжет франко-германского примирения
Место для изображения: Франсуа Миттеран и канцлер Гельмут Коль как символ франко-германского примирения.
Верден – бывшие враги становятся друзьями
22 сентября 1984 года Франсуа Миттеран и канцлер Гельмут Коль встретились в Вердене.
Это место напоминало об одном из самых кровопролитных сражений Первой мировой войны и имело личное значение для Миттерана: именно в этом регионе он был ранен как французский солдат в 1940 году.
Во время церемонии французский президент и германский канцлер стояли рядом и взялись за руки.
Фотография обошла весь мир и стала одним из самых известных символов франко-германского примирения.
От войны к общей Европе
Для Миттерана франко-германское сотрудничество было не просто вопросом добрососедства.
По его убеждению, Франция и Германия должны были совместно играть ведущую роль в строительстве Европы.
Его поколение на собственном опыте знало, к чему способны привести национализм, взаимные образы врага и постоянная конфронтация европейских государств.
Поэтому Миттеран тесно сотрудничал с Гельмутом Колем. Несмотря на различия интересов, оба были убеждены, что Франция и Германия должны вместе продвигать европейское объединение.
Почему Франсуа Миттеран принадлежит истории Трутцхайна
Франсуа Миттеран никогда не был жителем Трутцхайна. Когда он находился здесь в плену, населённого пункта Трутцхайн ещё не существовало.
И всё же его история связана с этим местом.
Stalag IX A Ziegenhain был одной из станций его жизни. После 1945 года на территории бывшего лагеря постепенно возник современный Трутцхайн.
Немногие биографии столь наглядно отражают перемены XX века.
Молодой французский солдат попадает в Германию как пленный. Спустя десятилетия он уже как президент Франции стоит рядом с немецким канцлером и работает над тем, чтобы превратить бывших военных противников в партнёров и друзей.
Источники и дополнительная информация
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Портрет Франсуа Миттерана, 1983 · Источник: Википедия
Personaggi della storia di Trutzhain
François Mitterrand
Prigioniero di guerra nello Stalag IX A · futuro Presidente della Francia
Molto prima di diventare Presidente della Repubblica francese, François Mitterrand fu un giovane soldato francese prigioniero di guerra in Germania. Una delle tappe della sua prigionia fu lo Stalag IX A Ziegenhain, nell’area dell’attuale Trutzhain.
Da prigioniero di guerra a Presidente
Il legame di François Mitterrand con Trutzhain è straordinario. Quando arrivò in Germania nel 1940, Trutzhain non esisteva ancora. Qui si trovava il campo di prigionia Stalag IX A Ziegenhain.
Più di quattro decenni dopo, lo stesso uomo era Presidente della Francia. Insieme al cancelliere Helmut Kohl divenne un simbolo della riconciliazione franco-tedesca e dell’integrazione europea.
Fra questi due momenti si sviluppa una vita segnata da guerra, prigionia, fuga, Resistenza e potere politico.
Nato
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Prigioniero di guerra
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Numero di prigioniero
27716-968
Presidente
1981–1995
Francia
Francia
Un giovane uomo va in guerra
François Maurice Adrien Marie Mitterrand nacque il 26 ottobre 1916 a Jarnac, nel sud-ovest della Francia. Crebbe in una famiglia cattolica e in seguito studiò a Parigi.
Nell’autunno del 1938 iniziò il servizio militare. Quando Francia e Gran Bretagna dichiararono guerra alla Germania nel settembre 1939, il ventiduenne Mitterrand era già soldato.
Apparteneva al 23º reggimento di fanteria coloniale. Dopo l’inizio dell’offensiva tedesca a occidente, il 10 maggio 1940, la sua unità fu coinvolta nei duri combattimenti della campagna di Francia.
Il 14 giugno 1940 Mitterrand fu ferito da una scheggia nei pressi di Verdun. Trasportato in ospedale, cadde poi in prigionia tedesca.
Prigioniero n. 27716-968
Come quasi due milioni di soldati francesi, anche François Mitterrand finì in prigionia tedesca dopo la sconfitta della Francia.
Ricevette il numero 27716-968 e fu assegnato allo Stalag IX A Ziegenhain.
Il campo era stato istituito nel 1939 e divenne il più grande campo di prigionieri di guerra nell’area dell’odierna Assia. Qui i prigionieri venivano registrati e alloggiati e spesso assegnati a distaccamenti di lavoro esterni.
Oggi il Memoriale e Museo di Trutzhain include espressamente François Mitterrand fra i noti prigionieri francesi dello Stalag IX A.
Prigionieri di guerra francesi nello Stalag IX A Ziegenhain.
Il campo cambia il suo sguardo sulla società
Le prime esperienze nel campo furono sconvolgenti per Mitterrand. Le condizioni di vita erano inizialmente molto difficili e i prigionieri dovettero adattarsi a una situazione in cui le strutture sociali consuete erano crollate.
Mitterrand osservò tuttavia come fra gli uomini si sviluppasse gradualmente un nuovo ordine. I prigionieri si organizzavano, condividevano il cibo, si aiutavano e stabilivano regole di convivenza.
Una «società» dietro il filo spinato
Nel campo Mitterrand vide come solidarietà, regole e aiuto reciproco potessero trasformare un gruppo di prigionieri in una comunità.
La prigionia divenne quindi non soltanto un periodo di privazioni e mancanza di libertà, ma anche un’importante esperienza politica e sociale.
Fra i prigionieri nacquero attività culturali e intellettuali. Si discuteva, si scriveva e si tentava di conservare una forma di libertà interiore.
Ascolta la storia
La storia di François Mitterrand è disponibile in versione audio tedesca e francese.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Non vuole restare prigioniero
Mitterrand non accettò la prigionia. Il suo obiettivo era tornare in Francia.
Tentò più volte la fuga. Questi tentativi appartengono agli episodi più drammatici dei suoi anni di guerra.
Marzo 1941
Il primo tentativoPer 22 giorni Mitterrand camminò verso il confine svizzero. Fu catturato nuovamente a pochi chilometri dalla frontiera.
Novembre 1941
Il secondo tentativoSette mesi dopo tentò nuovamente la fuga. Raggiunse Metz ma fu nuovamente arrestato.
10–15 dicembre 1941
Il terzo tentativo riesceIl 10 dicembre Mitterrand fuggì nuovamente. Questa volta riuscì a sottrarsi agli inseguitori e il 15 dicembre raggiunse finalmente la libertà.
È però importante una distinzione storica: durante la prigionia Mitterrand fu assegnato a diversi campi e distaccamenti di lavoro. Non tutti i suoi tentativi di fuga possono quindi essere descritti come fughe dirette dallo Stalag IX A Ziegenhain.
Un incontro che non dimenticò mai
Quasi 46 anni dopo François Mitterrand ricordò pubblicamente un piccolo episodio di quel periodo.
Il 21 ottobre 1987, ormai Presidente della Francia, parlò ad Hannover dell’Europa, dell’amicizia franco-tedesca e della propria esperienza della Germania.
«Sono stato prigioniero di guerra in Germania. È così che ho conosciuto il vostro Paese.» François Mitterrand · Hannover · 21 ottobre 1987
Un ricordo dell’aprile 1941
Pane e una salsiccia
Dopo un tentativo di fuga fallito, Mitterrand era stato nuovamente catturato e veniva ricondotto in prigionia da soldati tedeschi.
Una donna tedesca anziana si avvicinò al gruppo e diede al prigioniero francese del pane e una salsiccia.
Decenni più tardi Mitterrand ricordava ancora quel piccolo gesto di umanità nel mezzo della guerra.
Il fatto che il Presidente francese raccontasse ancora pubblicamente questo episodio quasi mezzo secolo dopo mostra quanto profondamente fosse rimasto nella sua memoria.
Il nemico assume un volto umano
Mitterrand spiegò di aver incontrato durante la prigionia tedeschi che non corrispondevano all’immagine del nemico creata dalla guerra e dal nazionalismo.
Da questa esperienza nacque per lui una convinzione fondamentale: la lunga contrapposizione fra francesi e tedeschi doveva essere superata.
«Bisognava dunque cambiare il corso delle cose.»
Mitterrand collegava direttamente la propria esperienza di prigioniero di guerra alla successiva riconciliazione franco-tedesca.
La sua prigionia acquistò così un significato che andava molto oltre la sua biografia personale.
Ritorno in Francia – una biografia politica complessa
Dopo la fuga riuscita Mitterrand tornò in Francia.
Inizialmente lavorò in organismi dello Stato di Vichy, soprattutto nel settore degli ex prigionieri di guerra. Questa fase della sua biografia fu in seguito molto discussa.
Parallelamente si impegnò sempre più in reti di ex prigionieri collegate alla Resistenza.
Nel 1943 entrò definitivamente nella clandestinità. Con il nome in codice «Morland» operò nella Résistance.
Una straordinaria carriera politica
Dopo la guerra iniziò la lunga carriera politica di François Mitterrand.
Fu membro dell’Assemblea nazionale, ricoprì diversi incarichi ministeriali e divenne una delle principali figure della sinistra francese.
Il 10 maggio 1981 François Mitterrand fu eletto Presidente della Repubblica francese. Fu rieletto nel 1988.
Guidò la Francia per quattordici anni. Il soldato francese con il numero di prigioniero 27716-968 era diventato uno dei più importanti uomini di Stato europei.
◎
François Mitterrand e Helmut Kohl
Verdun 1984 o altro motivo della riconciliazione franco-tedesca
Segnaposto immagine: François Mitterrand e il cancelliere Helmut Kohl come simbolo della riconciliazione franco-tedesca.
Verdun – da nemici ad amici
Il 22 settembre 1984 François Mitterrand e il cancelliere Helmut Kohl si incontrarono a Verdun.
Il luogo ricordava uno dei più sanguinosi campi di battaglia della Prima guerra mondiale e aveva anche un significato personale per Mitterrand: era stato ferito nella regione come soldato francese nel 1940.
Durante la commemorazione il Presidente francese e il cancelliere tedesco si trovarono fianco a fianco e si strinsero la mano.
L’immagine fece il giro del mondo e divenne uno dei simboli più noti della riconciliazione franco-tedesca.
Dalla guerra a un’Europa comune
Per Mitterrand la cooperazione franco-tedesca era più di una questione di buon vicinato.
Secondo la sua convinzione Francia e Germania avrebbero dovuto svolgere insieme un ruolo centrale nella costruzione europea.
La sua generazione sapeva per esperienza personale dove potevano condurre nazionalismo, immagini del nemico e confronto permanente fra gli Stati europei.
Mitterrand collaborò quindi strettamente con Helmut Kohl. Pur avendo interessi diversi, entrambi condividevano la convinzione che Francia e Germania dovessero portare avanti insieme l’integrazione europea.
Perché François Mitterrand appartiene alla storia di Trutzhain
François Mitterrand non fu mai abitante di Trutzhain. Quando vi fu prigioniero, il paese ancora non esisteva.
Eppure la sua storia appartiene a questo luogo.
Lo Stalag IX A Ziegenhain fu una tappa della sua vita. Dopo il 1945 l’attuale Trutzhain nacque gradualmente sul terreno dell’ex campo di prigionia.
Poche biografie rendono così evidente il cambiamento storico del XX secolo.
Un giovane soldato francese arriva in Germania come prigioniero. Decenni dopo, da Presidente della Francia, si trova accanto a un cancelliere tedesco e lavora per trasformare gli ex nemici di guerra in partner e amici.
Fonti e ulteriori informazioni
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Ritratto di François Mitterrand, 1983 · Fonte: Wikipedia
Osobnosti z historie Trutzhainu
François Mitterrand
Válečný zajatec ve Stalagu IX A · pozdější prezident Francie
Dlouho předtím, než se François Mitterrand stal prezidentem Francie, byl mladým francouzským vojákem v německém zajetí. Jednou ze zastávek jeho zajetí byl Stalag IX A Ziegenhain na území dnešního Trutzhainu.
Od válečného zajatce k prezidentovi
Spojení Françoise Mitterranda s Trutzhainem je mimořádné. Když se v roce 1940 dostal do Německa, Trutzhain ještě neexistoval. Nacházel se zde zajatecký tábor Stalag IX A Ziegenhain.
O více než čtyřicet let později byl tentýž muž prezidentem Francie. Spolu s kancléřem Helmutem Kohlem se stal symbolem francouzsko-německého usmíření a evropského sjednocování.
Mezi těmito dvěma okamžiky leží životní příběh spojený s válkou, zajetím, útěkem, odbojem a politickou mocí.
Narozen
26. Oktober 1916
Jarnac
Jarnac
Válečný zajatec
Stalag IX A
Ziegenhain
Ziegenhain
Číslo zajatce
27716-968
Prezident
1981–1995
Francie
Francie
Mladý muž odchází do války
François Maurice Adrien Marie Mitterrand se narodil 26. října 1916 v Jarnacu na jihozápadě Francie. Vyrůstal v katolické rodině a později studoval v Paříži.
Na podzim roku 1938 zahájil vojenskou službu. Když Francie a Velká Británie po napadení Polska v září 1939 vyhlásily Německu válku, dvaadvacetiletý Mitterrand již sloužil jako voják.
Patřil k 23. koloniálnímu pěšímu pluku. Po zahájení německé ofenzívy na západě 10. května 1940 byla jeho jednotka zatažena do těžkých bojů francouzského tažení.
14. června 1940 byl Mitterrand u Verdunu zraněn střepinou granátu. Poté se dostal do německého zajetí.
Zajatec č. 27716-968
Stejně jako téměř dva miliony francouzských vojáků se i François Mitterrand po porážce Francie dostal do německého zajetí.
Dostal číslo 27716-968 a byl přidělen ke Stalagu IX A Ziegenhain.
Tábor byl založen v roce 1939 a stal se největším zajateckým táborem na území dnešního Hesenska. Zajatci zde byli registrováni a ubytováni a často byli přidělováni k pracovním komandům mimo hlavní tábor.
Dnešní Památník a muzeum Trutzhain uvádí Françoise Mitterranda mezi známými francouzskými zajatci Stalagu IX A.
Francouzští váleční zajatci ve Stalagu IX A Ziegenhain.
Tábor mění jeho pohled na společnost
První zkušenosti v táboře byly pro Mitterranda otřesné. Životní podmínky byly zpočátku velmi špatné a zajatci se museli vyrovnat se situací, v níž se zhroutily známé společenské struktury.
Mitterrand však sledoval, jak mezi muži postupně vzniká nový řád. Zajatci se organizovali, dělili se o potraviny, pomáhali si a vytvářeli pravidla společného života.
„Společnost“ za ostnatým drátem
Mitterrand v táboře poznal, jak solidarita, pravidla a vzájemná pomoc mohou proměnit skupinu zajatců ve společenství.
Zajetí se tak pro něj nestalo pouze obdobím nedostatku a nesvobody, ale také významnou politickou a společenskou zkušeností.
Mezi zajatci vznikaly kulturní a intelektuální aktivity. Diskutovali, psali a pokoušeli se uchovat si alespoň část vnitřní svobody.
Poslechnout příběh
Příběh Françoise Mitterranda je k dispozici v německé a francouzské audioverzi.
DeutschFrançois Mitterrand
FrançaisFrançois Mitterrand
Nechce zůstat zajatcem
Mitterrand se se zajetím nesmířil. Jeho cílem bylo znovu dosáhnout Francie.
Několikrát se pokusil uprchnout. Tyto pokusy patří k nejdramatičtějším kapitolám jeho válečných let.
Březen 1941
První pokusPo dobu 22 dnů Mitterrand putoval směrem ke švýcarské hranici. Jen několik kilometrů před ní byl znovu dopaden.
Listopad 1941
Druhý pokusO sedm měsíců později se pokusil o další útěk. Dostal se až do Met, ale byl znovu zatčen.
10.–15. prosince 1941
Třetí pokus je úspěšný10. prosince Mitterrand znovu uprchl. Tentokrát se mu podařilo uniknout pronásledovatelům a 15. prosince získal svobodu.
Je však důležité historické rozlišení: během zajetí byl Mitterrand přidělen k různým táborům a pracovním komandům. Ne každý jeho pokus o útěk proto lze označit za přímý útěk ze Stalagu IX A Ziegenhain.
Setkání, na které nikdy nezapomněl
Téměř o 46 let později François Mitterrand veřejně vzpomněl na malou událost z této doby.
21. října 1987, již jako francouzský prezident, hovořil v Hannoveru o Evropě, francouzsko-německém přátelství a vlastní zkušenosti s Německem.
„Byl jsem válečným zajatcem v Německu. Právě tak jsem poznal vaši zemi.“ François Mitterrand · Hannover · 21. října 1987
Vzpomínka z dubna 1941
Chléb a klobása
Po neúspěšném pokusu o útěk byl Mitterrand znovu zatčen a němečtí vojáci jej vedli zpět do zajetí.
Ke skupině přistoupila starší německá žena a dala francouzskému zajatci chléb a klobásu.
I po desetiletích si Mitterrand tento drobný projev lidskosti uprostřed války pamatoval.
Skutečnost, že francouzský prezident o tomto setkání veřejně vyprávěl ještě téměř o půl století později, ukazuje, jak hluboce mu zůstalo v paměti.
Nepřítel dostává lidskou tvář
Mitterrand vysvětloval, že během zajetí potkal Němce, kteří neodpovídali obrazu nepřítele vytvořenému válkou a nacionalismem.
Vyvodil z toho zásadní poznání: dlouholeté nepřátelství mezi Francouzi a Němci bylo nutné překonat.
„Bylo tedy nutné změnit běh věcí.“
Mitterrand přímo spojoval svou osobní zkušenost válečného zajatce s pozdějším francouzsko-německým usmířením.
Jeho zajetí tak získalo význam, který daleko přesahoval jeho osobní životopis.
Návrat do Francie – složitý politický životopis
Po úspěšném útěku se Mitterrand vrátil do Francie.
Zpočátku pracoval v institucích vichistického státu, zejména v oblasti péče o bývalé válečné zajatce. Tato část jeho životopisu byla později intenzivně diskutována.
Zároveň se stále více zapojoval do sítí bývalých zajatců spojených s odbojem proti okupaci.
V roce 1943 definitivně přešel do ilegality. Pod krycím jménem „Morland“ působil v Résistance.
Mimořádná politická kariéra
Po válce začal dlouholetý politický vzestup Françoise Mitterranda.
Byl poslancem Národního shromáždění, zastával několik ministerských funkcí a stal se jednou z hlavních osobností francouzské levice.
10. května 1981 byl François Mitterrand zvolen prezidentem Francouzské republiky. V roce 1988 byl zvolen znovu.
Francii vedl celkem čtrnáct let. Francouzský voják s číslem zajatce 27716-968 se stal jedním z nejvýznamnějších evropských státníků.
◎
François Mitterrand a Helmut Kohl
Verdun 1984 nebo jiný motiv francouzsko-německého usmíření
Místo pro obrázek: François Mitterrand a kancléř Helmut Kohl jako symbol francouzsko-německého usmíření.
Verdun – z nepřátel se stávají přátelé
22. září 1984 se François Mitterrand a kancléř Helmut Kohl setkali ve Verdunu.
Místo připomínalo jedno z nejkrvavějších bojišť první světové války a mělo také osobní význam pro Mitterranda: v této oblasti byl v roce 1940 jako francouzský voják zraněn.
Během pietního aktu stáli francouzský prezident a německý kancléř vedle sebe a podali si ruce.
Obraz obletěl svět a stal se jedním z nejznámějších symbolů francouzsko-německého usmíření.
Od války ke společné Evropě
Pro Mitterranda nebyla francouzsko-německá spolupráce pouze otázkou dobrého sousedství.
Francie a Německo měly podle jeho přesvědčení společně hrát hlavní roli při budování Evropy.
Jeho generace z vlastní zkušenosti věděla, kam mohou vést nacionalismus, vzájemné obrazy nepřítele a neustálá konfrontace evropských států.
Mitterrand proto úzce spolupracoval s Helmutem Kohlem. Navzdory rozdílným zájmům oba sdíleli přesvědčení, že Francie a Německo musí evropské sjednocování prosazovat společně.
Proč François Mitterrand patří k historii Trutzhainu
François Mitterrand nikdy nebyl obyvatelem Trutzhainu. Když zde byl zajatcem, obec Trutzhain ještě neexistovala.
Přesto jeho příběh k tomuto místu patří.
Stalag IX A Ziegenhain byl jednou ze zastávek jeho života. Po roce 1945 vznikal na území bývalého zajateckého tábora postupně dnešní Trutzhain.
Jen málo životopisů tak názorně ukazuje historickou proměnu 20. století.
Mladý francouzský voják přichází do Německa jako zajatec. O několik desetiletí později stojí jako prezident Francie vedle německého kancléře a pracuje na tom, aby se z bývalých válečných nepřátel stali partneři a přátelé.
Prameny a další informace
- Gedenkstätte und Museum Trutzhain
- Institut François Mitterrand
- Élysée
- Portrét Françoise Mitterranda, 1983 · Zdroj: Wikipedie